čtvrtek 24. ledna 2019

Čmeláci




Je chov čmeláků jednoduchý? Na první pohled ano, vyrobíme nebo koupíme čmelín, naplníme výstelkou, chytneme a vložíme královnu a pozorujeme a pozorujeme, postupně zavíráme klapku u vchodu, v létě otevřeme větrání, pozorujeme a pozorujeme a radujeme se.
Ne není to tak jednoduché. Na konstrukci čmelínu můžeme udělat řadu užitečných vychytávek i řadu zásadních chyb. Při usazování královny musíme dobře vědět, kterou ano a kterou ne, jak s ní zacházet a porozumět jejím reakcím. I tak se to nemusí podařit, a když se to podaří, musí se matka zpočátku vyhnout spoustě nástrah – auta, ptáci, zemědělská chemie, musí udržet první snůšku v cca 290C a do vylétnutí prvních dělnic krmit a krmit. Hnízdo je třeba pečlivě chránit proti predátorům – proto také čmeláčím královnám nabízíme toto ubytování. Vinou lidské činnosti je jich v přírodě výrazně méně, tak se snažíme alespoň je uchránit od pačmeláků, zavíječů, mravenců, much brachycoma a dalších.
Jakmile se však do chovu čmeláků pustíme, stanou se z nás čmeláčí nadšenci a už nás to nepustí (někdo má jeden čmelín, někdo jich má přes dvacet). Je to moc zajímavé a moc napínavé, každá sezóna je úplně jiná, vždy je co zlepšovat a co nového nastudovat. Už jen samotné určování druhů čmeláků není vždy snadné (ne, není jen čmelák s bílým zadečkem a čmelák s oranžovým zadečkem).



Nedá mi to, abych neocitovala jednoho z chovatelů, kterému se po ročním neúspěchu v další sezóně zadařilo: „Dnes již vím, co to je. Připravit si čmelín, přečíst mnoho článků, rad a příspěvků. Chytnout svoji královnu, dát ji do čmelína a VIDĚT, že se ubytovala. JE TO RADOST A VELKÁ ODMĚNA. Pomáhat přírodě, vylepšit si možnou úrodu a mít radost z maličkosti. Oni prostě lítají, opylují a žijou. Navíc u mne ve čmelíně. ;) ;) ;)
Jerry
Naproti tomu citát zkušenějšího chovatele: „Chov je radost, ale člověk si docela oddechne, když už jsou ty nové matky konečně bezpečně fuč. Já už jako marker svého úspěchu vůbec neberu osídlení, ale výsledek, protože ta cesta k novým matkám je tak trnitá, že usadit královnu mi přijde jako to nejjednodušší...    Karel
Lidé z okolí se občas ptají, co to mám u domu za domečky, jak to vlastně všechno funguje, co dělám se čmeláky v zimě a tak. Někteří jdou do toho také.



Jak tedy probíhá čmeláčí rok?
Přes zimu připravím čmelíny, to znamená vyčistit, čerstvě naplnit, případně vylepšit a zjara umístit na vhodné zastíněné místo. Čmelín je dřevěná zateplená krabice, která má odendávací víko, vstupní otvor a jeden nebo víc otvorů větracích. Větrací otvory jsou zabezpečeny velmi jemnou síťkou a musí se dát zavřít kvůli teplu a zatemnění. Vstupní otvor je opatřen klapkou, kterou se královna musí pomalu naučit otvírat. Zavřená klapka pak hnízdo dobře chrání proti zavíječům a pačmelákům. Od vstupu vede zahnutá chodbička do prostoru, který je zčásti vyplněn výstelkou (nacupovaná čistá bavlna, mech, případně trochu dalších přírodních materiálů). Čmeláci si neumí nanosit materiál na hnízdo jako ptáci, ale umí ho v případě silného hnízda část vynosit ven. Čmelíny mám z prken, uvnitř slabý polystyren a nakonec karton, který každoročně měním. Je dobré mít zespodu nožičky z větších vrutů, v případě přítomnosti mlsných mravenců je pak můžeme postavit do víček od mléka naplněných olejem.



V březnu a v dubnu – podle počasí – je období usazování královen. Je třeba najít královnu, která se nekrmí na květech ani nenese na nožkách pyl, ale hledá u země či jinde skulinu, kde by založila své hnízdo. Takovou matku opatrně chytnu a co nejrychleji šetrně zavedu do vchodu čmelínu. Na chviličku zacpu otvor a pak čekám, za jak dlouho vyleze a jak odlétá. Pokud nefrnkne, ale provede pamatovací let, můj čmelín se jí líbil a je pravděpodobné, že se vrátí. Pak si přestaví část výstelky, vyrobí si voskový džbánek na med a první buňku s vajíčky. Když vychová první várku malých dělniček, přestává vylétat ze čmelínu a tak si trochu oddechnu, že už bude v bezpečí. Následuje několik generací dělnic a nakonec trubci a krásné velké mladé královny. Ty se nějaký čas vrací do hnízda, to pak opustí a zimují samostatně někde v zemi. A já se zase těším na jaro a plánuji, jak čmelíny vylepšit a hlavně jaké další medonosné kytky pěstovat, aby byla pastva rozložená do celé sezóny.












Žádné komentáře:

Okomentovat