Proč semínka v zahradě

Proč semínka v zahradě a proč mě tak chytlo semenaření? Má to hned několik důvodů. 

Jedním je to, že rostlinkám z mých vlastních semínek se bude u nás víc líbit a budou jim víc vyhovovat zdejší podmínky, protože si budou po několik generací u nás zvykat a přizpůsobovat se (takové minišlechtění). Druhým důvodem je taková ta výzva „když babička pěstovala ze svých semínek, proč bych to neuměla já“. Je fakt, že si neumím představit, že by naše babička kupovala nějaká semínka v obchodě. Měla svá, občas od někoho z okolí. Tak jako jsem částečně nezávislá co se týče vody a energií, tak si chci dokázat, že to zvládnu i ohledně sazenic a semínek. Třetím důvodem je tak trochu touha pěstovat odrůdy, které nemá každý, tedy jiné, než které visí v každém supermarketu. Jsem povahou trochu rebelka a to, že ze zákona nikdo nesmí prodávat – kupovat jiná semínka než ta, která určí nějaký úřad, se mi příčí. Ve světě i u nás počet dostupných odrůd neskutečně rychle klesá, vše určují semenářské firmy a naše staré odrůdy, které vyhovovaly našim předkům v našich podmínkách, mizí. Líbí se mi myšlenka Semínkovny a zvažuji, že také jednu založím. Jsem dost zvědavá, jestli o ni vůbec bude zájem.

Tak jsem se do toho pustila: Jako první jsem na začátku léta nasbírala semena medvědího česneku – kolem hájovny a v lese, také černucha damašská dala semen víc, než kolik jsem potřebovala. Čínský karafiát, lichořeřišnice a měsíček lékařský – to jsou rostliny, jejichž semena sbírám každoročně pro další rok. Saturejka a afrikány se nám množí samovýsevem, tak bude stačit tentokrát vystihnout správný čas a semínka získat.

Chce to mít v semínkách nějaký řád, zeleninu, bylinky, okrasné květiny, ostatní. Každou skupinu rozdělit podle druhů a oddělit jednotlivé odrůdy.

Například dýně – předloni jsem pěstovala asi devět odrůd dýní, takže většina semen bylo dále nepoužitelných kvůli vzájemnému sprášení. Jen odrůdu Sugarloaf Delicata jsem pěstovala jako jedinou samostatně, takže alespoň něco. Loni jsem se zaměřila hlavně na tykev olejnou odrůda Olga  pro její semena a Sweet Meat Oregon Homestead pro její velikost, dlouhou skladovatelnost a vynikající chutnou dužinu. Květy jsem ručně opylovala a následně páskovala….a pak mi ručně opylenou Sweet Meat ukouslo divoké prase.

Fazole – nejprve jsem vypěstovala několik rostlin odrůdy Vojákové – ochutnala jsem z nich guláš a pomazánku a chutnalo mi. Loni jsem zasela keříčkové fazole Kamínkové (můj omyl, byly tyčkové a hrozně se mi do sebe zamotaly) a Beefy Resilient Grex (ty keříčkové byly a vyšly super), tyčkové Blauhilde na lusky a polopopínavou Cukrovou perlu, která se měla pnout po slunečnicích, ale nějak se jí to nepovedlo.

Nejvíce odrůd mám asi u rajských – keříčkové Latah a Aurora, divoké červené i žluté, tyčkové Black CHerry a Zelená zebra, Býčí srdce a další. Jednotlivé odrůdy byly po všech koutech zahrady, aby byly co nejvíce odděleny. Býčí srdce jako jediné se nepovedlo semenařit, jak je velké a masité, tak má malinký počet malinkých semínek, tak jsem to vzdala…snad příště.

Nesmím ještě zapomenout na okurky nakládačky Dekan (letos zkusím Hokus), na ačokču, která se mi v předchozím roce osvědčila, na cibuli sečku a na cukety Zebra (křehoučká, dobroučká) a Černý krasavec (semínka jsem si přivezla z Ruska, chutná, výnosná). Z Ruska jsem přivezla semen víc, např. jsem vysela dvě odrůdy červené řepy – kdo by měl mít lepší řepu než Rusové?

Bez problémů mi uzrála semena z ředkvičky máslové a špenátu Matador.  Dnes už vím, že ředkvičky semenařit nechci – rostlina zabere velký prostor, má hodně lusků, ale jen málo semínek uvnitř.

Zkusila jsem nasbírat semínka z několika druhů bylinek a lučního kvítí, ale jen maličko.

V zimě mi chodily hlavou různé myšlenky. Třeba tato semínka pro start Semínkovny budou stačit. Nebo nebudou… Nebo o ni nebude stejně žádný zájem… Možná pro ni nenajdu vhodné místo s ochotnými lidmi… Mám do toho vůbec jít? Nebudu za blázna? Budu k smíchu? A čas kvapí… Pak mi došlo, že když někdo chce netradiční semínka, tak osloví někoho přes internet a že většina místních si stejně chce kupovat semínka v obchodech a předat jim důvod, proč to dělat i jinak, řeší semínkovny co nejviditelnější akcí „slavnostní otevírání semínkovny“ obsahující přednášku na toto téma. Také je potřeba nebýt na tuto akci sama a připravit se na to, že pro některé příchozí bude důležitější pohoštění, než nějaké semenaření. Prostě jsem tuto myšlenku ne-li zavrhla, tak na čas odsunula a spíš rozdávám semínka a sazenice po okolí jako loni. Uvidím, co bude, až se rok s rokem sejde.