Je tu čas na sázení brambor. Není nad to, vyjít si
v letní ráno na zahradu nakopat čerstvé brambory k obědu. Kdo
neochutnal, nepochopí.
Loni jsem se trochu vyřádila a zkoušela a porovnávala různé
způsoby pěstování brambor. Také proto, že většina zahrady byla zaplevelená,
jsem mohla klasickým způsobem nasázet jen malou část brambor. Klasicky – tedy
prohnojit, nasázet naklíčené brambory, zahrnout a později ještě nahrůbkovat. A
jak daleko od sebe brambory sázet? No přece na Víškovu šlápotu, říkávala
babička. (František Víšek měl asi největší boty ve vsi.)
U plotu jsem potřebovala zúrodnit pruh, který byl
zaplevelený, byl tam mimo jiné i pýr, který je schopný svými oddenky provrtat
hlízy brambor. A tak jsem tam vyzkoušela pěstování pomocí kartonu, ve kterém
jsem udělala jen otvory pod každou zasazenou hlízou. Na karton jsem nasypala
prohnojenou zeminu, navrch pak slámu. Úroda byla srovnatelná s klasickým
způsobem, pýr se držel pod kartónem, takže brambory nepoškodil, po sklizni byl
kartón už rozpadlý a zem pod ním kypřejší, a tak se pýr snadněji vyndával.
Pozdnější odrůdu brambor jsem zkusila pěstovat
v bramborové věži. Do ohrádky z větví cca 80 x 80 cm jsem zasadila
pět hlíz a s časem jsem ohrádku navyšovala a zeminu doplňovala tak, aby
nahoře zůstávalo tak 15-20 cm natě. Nať roste stále nahoru a ze zasypaných
stonků se odnožují další kořeny a hlízy. Když byla věž necelý metr vysoká,
přestala jsem s navyšováním a těšila se, kolik asi brambor bude pro
sklizeň. Pak ale v noci přišla nečekaná návštěva, ukousla polovinu natě a
ještě trochu pobořila věž. Na konzumaci vlastních brambor nedošlo, protože o
metr dál začínalo chutnější políčko. Nicméně brambory jsem nechala dozrát, co
do množství jich bylo hodně, dle očekávání byly odspoda až nahoru, ale u těch
ukousnutých byly prostě drobné. Nicméně výsledkem je, že věž funguje, úroda je
slušná, nemusím se dřít s hrůbkováním, ale dosýpání zeminy je také pracné.
Navíc jsem několikrát zalévala, protože bylo sucho a bála jsem se, že věž moc
proschne.
Pěstovat brambory v seně nebo slámě jsem předtím také
zkoušela. Výsledkem jsou čisté brambory snadno sklízené, ale jsou drobnější
(možná záleží také na tom, jak je daný rok vlhko). Pokud jsou dostatečně
přikryté slámou, ta se s nimi zvedá a vše je ok. Pokud jsou přikryté
senem, to brzo slehne, začne tlít a hlízy začínají vykukovat a tedy i zelenat.
Takže se mi zdá ideální zasadit brambory do prohnojené země a místo hrůbkování
na ně navršit slámu. Tím by měly mít dostatek živin, půda by neprosychala a
sklizeň bude snadná. V případě nedostatku místa postavit bramborovou věž,
ale ta se nehodí na velmi rané brambory, protože se mi zdá nepraktické odebírat
hlízy postupně.
Žádné komentáře:
Okomentovat